Tornádo ve Slavonicích 29.dubna 1886


Smršť. Ve čtvrtek 29. dubna bylo město Slavonice u Dačic na Moravě svědkem děsného divadla, jaké tam v okolí spůsobila smršť čili sloup větrný. Směr smršti byl jihozápadní. Na nebi z počátku zcela jasném objevil se nejprve malý mrak, který rychle počal klesat, spojil se s kotoučem víru nad dědinou Marýšem se tvořícím a letěl za rychle přibývajícím sloupem větrným. Smršť měla podobu dvou homolí, které špicemi k sobě přiléhaly. V dědinách Marýši a Krásném Poli u Slavonic byly z domů střechy sneseny, zahradní zdi sříceny a několik a několik stodol pobořeno. Silné stromy byly z kořen vyvráceny, obrovské kusy dřev a prken unášel vír jako pírka s sebou. V zámku marýšském roztříštěno asi 40 tabulí v oknech. Jistý kupec slavonický, který se svým synem ze sousední obce se domů vracel, byl by býval bezmála smršti zachvácen, kdyby v čas nebyl se utekl do škarpy při silnici a nebyl se svým synem obličejem k zemi položil. Jako obrovský kolos nějakou neviditelnou mocí postrkovaný pohybovala se smršť na 40 m široká od dědiny k dědině co nejrychleji kolem své osy se otáčejíc. Bylo slyšeti praskání a lomoz jako při nějakém petrolejem živeném ohni a také skutečně bylo cítiti zápach jako od požáru. Hasiči slavoničtí¨, dačičtí a staroměští domnívali se, že někde hoří a v několika minutách vyjeli i se stříkačkami. Když podivný tento zjev přírodní, který v tamnější krajině ještě nikdy se neobjevil, zmizel, nastal studený silný déšť spojený s krupobitím.